Skoro doma

"Nečkej na mě, vrať se domů, kdyby něco, tak tě vzbudím," houkl jsem na rozloučenou na řidiče Petreho, který mě ve čtyři ráno hodil na letiště. Cestou jsme se smáli, že to by tedy bylo, kdyby kvůli mokrému poprašku letadla nelétala, zrovna když nutně potřebuju na víkend doletět do Čech. Zpátky jsem si vzal taxíka. Přišlo mi nefér ho budit.