Iftar

V červnu je čekání dlouhé, bo slunko zapadá jak jen to pozdě jde. V Ammánu dnes až v 7.47, po šestnácti hodinách. Do muezzinova volání zbývá ještě asi dvacet minut a i já svůj dnešní půst už vydržím. Symbolicky, alespoň jednou, ze solidarity ke všem kamarádům, kteří budou držet celý měsíc. Pak sklenka vody, datle a hurá něco sníst, zatímco údolím zní mnohahlasné Alláhu akbar.

První den Ramadánu, mého celkem jedenáctého, z toho třetího v Ammánu. Ten úplně první jsem popsal takto a od té doby zažil mnoho variant. Ramadan kareem, přátelé! A příští sobotu jsem pozvaný na křtiny.