Inzerát

Je zvláštní koukat na inzerát na vlastní job. Dávno jsem se rozhodl, že na přelomu roku dám minimálně dočasný humanitární důchod a dlouho zvažoval optimální datum odchodu. Ani příliš brzy, ani příliš pozdě... Inzerát byl venku den poté, co jsem sdělil šéfovi a šest měsíců před mnou zmíněným nejzašším termínem ústupu ze současných pozic. K dnešnímu dni, tj. šest dní od zveřejnění, se na mou práci přihlásilo 135 uchazečů, a to máme ještě více jak týden do uzávěrky. Snad nakonec protrhneme i dvoustovku. A já abych začal pomalu mentálně balit, protože čas letí jak zběsilý, a zároveň nebalil příliš rychle, protože než den D nastane, práce se sama neudělá. Určitě jedno z nejtěžších profesionálních rozhodnutí, ke kterému jsem spěl možná příliš dlouho a během bloumání nad nímž jsem s úsměvem odmítl řadu zajímavých pracovních nabídek se slovy: Kdybych hledal práci, zůstal bych, kde právě jsem. Aneb jak se říká, přestávat se má v nejlepším, a já se pomalu začínám těšit. I se špetkou obavy, co budu bez práce vlastně dělat. Něco vymyslíme. Pláží je na světě vcelku hodně.