Saudské chvění

Libanonský premiér bylo povolán do Saudské Arábie, aby rezignoval na svůj post. Jeho letadlo prý už na letišti obklíčila policie, sebrala všem cestujícím mobily a za chvíli se rezignující premiér objevil na obrazovce, čta svou rezignaci, spílaje Íránu. Hariri-syn strávil v SA velkou část života a má tam významné obchodní zájmy i rodinu, přesto je hodně zvláštní, že ho z premiérského křesla odvolá cizí mocnost. Která ho navíc nechce pustit zpět dom. Jako za studené války. Po odvolání Haririho vyzvala saudskoarabská vláda své občany k opuštění Libanonu. Už zase.

Stalo se asi půl roku poté, co si Saudi vyšlápli na Katar, který jim již dlouho lezl na nervy svou nepoddajností a neustálým provokováním. Cokoli SA udělala, Katar udělal jinak, ne-li naopak. Dokonce se prý kamarádil z arcinepřítelem Íránem. A navíc si založil dnes již velmi významnou televizní stanici. Zpacifikovat myš, která křičela, nakonec pomohl sám Katar, když dle všeho vyplatil výkupné za chycené sokolníky i velmi pochybným entitám.

A do toho pokračující válka v Jemenu pod vedením saudských (a jordánských a emirátských a dalších) letadel, která možná začala jako domácí konflikt, ale velmi rychle se stala dalším saudsko-iránským konfliktem, ať už v reálů, nebo jen ideologicky.

A do toho nebývalé čistky uvnitř vládnoucích saudských kruhů, které (zatím?) znamenali jedenáct princů v domácím vězení a téměř dvě tisícovky obstavených bankovních účtů.

Není těžké si domyslet, proč asi Saudská Arábie stále silněji mlátí do stolu. Samozvaná centrála sunnitského Islámu panikaří z rostoucí regionální dominance Íránu, centru šíitismu. V pokračující demolicí tzv. Islámského státu hrají centrální roli iránské a Íránem podporované vojenské a polovojenské skupiny i taktéž šíítský libanonský Hizballáh, momentálně asi nejsilnější, či minimálně nejkompaktnější politické uskupení v Libanonu, jež nakonec podporuje i nominálně křesťanský president. V Sýrii vítězí, opět s podporou Íránu, Assadovi alawitští baathisté. A o Hizballáh a jeho odstranění od moci jde Saudům v Libanonu především, i když je podobný požadavek nejen nerealistický, díky momentální šíítské síle v zemi, a de facto vyzývá k další občanské válce, jak dnes i poznamenal Robert Fisk v Independentu. Vždy potěší, když jiní vidí situaci podobně jako vy, ať už jinak o autorovi míníte jakkoli. Na rozdíl od Fiska si nemyslím, že sledujeme začátek saudského konce. Spíše přerozdávání karet, kde na konci licitace asi žádná velká svadba nebude.