Teplákovice +1

Deloitte měří v projektu Obce v datech kvalitu života v českých městech, též zvaných statutární obce s rozšířenou působností. Zahrnuje 206 soutěžících. Loňský i letošní vítěz zůstal stejný a se stejným starostou, což potěší. Asi by mělo též těšit, že se mé milé Teplákovice oproti loňsku posunuly o celých devět míst. Jen kdyby to místo nebylo pořád to 184. A 2,9 bodů z možných deseti. Myslete si o mě, že jsem kverulant, ale nejstarší české lázně holt pamatují mnohem lepší časy. I když, pravda, předehnat Sokolov či Bruntál též není k zahození.

Zajímavý je náhled na konkrétní indikátory štěstí, kde Teplákovice vedou v kraji v indexu kin (10. v republice) a krásného umístění dosáhly i třeba v indexu finanční dostupnosti bydlení (ČR: 26. místo/kraj: 12. místo), ba v indexu bankomatů (36/2), supermarketů (46/4) či restaurací (50/2). Ani silniční síť prý není špatná (30/6) a ve železničním provozu též skórujeme důstojně (49/6), jen kdyby se do Prahy nejezdilo dvakrát pomaleji a třikrát dráž než busem.

Na druhou stranu se Teplákovice propadají v indexu hazardu (202/16), průměrné délky života (198/10), exekucí (196/11), dopravní nehodovosti (193/9), zájmu o obecní a krajské volby (192/10) či znečišťovatelů (184/10).

Plusy i mínusy výše jsou vždy ve vztahu k ostatním městům. Pokud bychom měřili dle dosažených bodů (bez ohledu na umístění ostatních), vyskočila by ještě mezi plusy dojezdovost do nemocnice (kvality zdravotnických služeb se průzkum netýká) a mezi mínusy třeba index nabídky pracovních míst.

Přemítám, co všechna ta čísla znamenají. Asi zatím nic příliš. Půlbodový meziroční pozitivní postup bude potřeba potvrdit za další rok, aby se ukázalo, že nejde o náhodu, ale třeba vskutku o následek toho, že se dlouholetý nemakačenko primátor přesunul do Práglu. Prý senátorovat na plný úvazek, i když trochu pochybuji, že ví, co „na plný úvazek“ znamená. Navíc v důchodu.

Takže kdepak že se nám to tedy „daří“? Relativně levně se u nás bydlí a máme nadprůměrně hospod, kin a supermarketů stejně jako exekucí, nehod, heren a smradu. Ještě někomu jinému přijde, že zatímco „pozitiva“ jsou vesměs následkem obchodní činnosti soukromníků, většinu negativ spíše ovlivní lokální politici? Aniž bych chtěl tedy docházet k ukvapeným závěrům.

Například si lze i říct, že množství prodejen žrádla a zábavy (v širším smyslu slova) nekoreluje s teplákovickým ekonomickým obrazem relativně vyšších exekucí a nepříznivého pracovního prostředí. Dokud si neuvědomíme, že finanční gramotnost a obezřetnost jdou ruku v ruce s mírou vzdělání a vnímání vlastní odpovědnosti, tedy, že čím méně vzdělaná skupina lidí, tím méně zmíněná zábavně-ekonomická korelace funguje. Ale abychom to zas s tou interpretací nepřeháněli.

Raději se snažme, abychom příští rok předehnali ještě třeba Aš, nebo Kopřivnici, když už jsme letos dali Bílinu.