Na první pohled bylo zřejmé, jak moc ji její práce baví. Možná by se ale spíše hodila do nějakého řeznictví či lahůdkářství. Chlapík přede mnou jí ukecal, že o žádné chytré aplikaci neví, že jede jen domů na pohřeb, takže i když ho nejdřív poslala pryč, následně se smilovala. Můj pas vzala téměř s odporem a maximálně otráveně vychrlila pracně naučená anglická hesla: „Application.“ „Insurance.“ Nevím, jestli jsem jí odzbrojil svou bezchybnou připraveností, nebo plynnou ruštinou, ale nakonec jsem razítko do pasu dostal i já.
Čekání na kufr jsem si zkrátil špejlema do nosu (dva vpichy za 1500 hřiven) se slibem, že bude-li negativní, pustí mě za šest hodin do přírody. Teď ale sedím v hotelu, koukám na paní, která v telce vaří nějaký blaf (viditelně lidovka), a přendávám obsah igelitky z Billy do lednice. Sebe-izolace se prý kontroluje náhodnými vzkazy, po kterých musí člověk do patnácti minut zmíněnou appkou poslat geo-tagované selfie.
Moment, moment, trasovací aplikace, která kontroluje samoizolaci? Test na počkání s mailem poslaným výsledkem do šesti hodin? Ne že bych si dělal iluze o tom, jak vše bude nakonec probíhat, ale alespoň teoreticky zní docela dobře. Raději nesrovnávat a užívat si, že jsem se poprvé za kovidu mohl proletět.
P.S. Výsledek dorazil po pěti hodinách. Negativní jako vždy. V appce se zatím ale neobjevil, tak uvidíme ráno. Však by taky bylo trochu divné, kdyby fungovalo bezchybně. Přeci jen jsem na východě... :)
P.P.S. Nakonec šlo jen o prodlevu mezi doručením testu z laboratoře programátorům a hle, zrána jsem volný jak ptáče, takže vzhůru do ulic. Hm... tedy do kanclu vlastně.
Žádné komentáře:
Okomentovat