Nikdy jsem neměl rád, vícekrát viděl, jak může být jejich síla destruktivní
a jak málo k tomu stačí. Třeba když se horda po páteční modlitbě vydala v Mazaru
ke kompaundu OSN a od té doby nepotkávám Filareta. Jasně, nebývá jen destruktivní,
vlastně naopak, leč i v nedestruktivním se necítím dobře. Proto třeba nerad
chodím na velké koncerty. Zas mě ale fascinuje potenciál davu chovat se maximálně
iracionálně na základě zdánlivě nahodilého ponoukání jednotlivců. Fascinuje mě právě ta hranice mezi řádem
a psychózou. Obávám se nicméně dlouhodobě, že psychóza je davům z různých příčin
přirozenější. Stejně jako schopnost vybírat do čelných politických pozic psychopaty.
Záběry z ozbrojeného útoku na americký kongres jako téměř metaforické vítězství pomateného davu nad elementární logikou a slušností. A lépe asi hned tak bohužel nebude.
Žádné komentáře:
Okomentovat