Špijóni

Zprávy o zhacených teroristických útocích spředených ruskými tajnými službami se v gruzínských státních televizích množí. Teď nám navíc zatknuli a obvinili ze špionáže čtyři gruzínské fotografy s těsnými kontakty na přední představitele země, včetně osobního fotografa pana presidenta. Míša se nechal záhy slyšet, že je rozhořčen, ale nemůže nic dělat, protože v demokratické Gruzii nemá ani president na policii a soudy žádný vliv. Málem bychom uvěřili, kdybychom podobnou frašku viděli poprvé.

Osoby a obsazení

Zurab Kurcikidze, fotograf frankfurtské agentury EPA (European Pressphoto Agency), dle řízené mediální masáže špionský don s napojením na ruskou vojenskou kontrarozvědku.

Irakli Genedidze, Míšův osobní fotograf na volné noze obviňován z toho, že Kurcikidzemu prodával tajné fotografie, k čemuž se i přiznal.

Natia Genedidze-ová, fotografka a manželka Irakla Genedidze, propuštěná na kauci 10,000 Lari (ca. 110,000 Kč) s oficiálním odůvodněním, že se beztak přiznala a navíc má dvě děti. Neoficiálně bylo její zatčení pouze vychytralým trikem, jak donutit manžela k doznání.

Giorgi Abaladze, fotograf na volné noze pracující pro gruzínské ministerstvo zahraničí.

Genedize a Abaladze jsou vinění z toho, že pořizovali fotografie Míšových plánů, schématu presidentského paláce a dalších tajných dokumentů a prodávali je Kurcikidzemu, který je posílal dále. Šéfredaktor EPA zněl ale vcelku přesvědčivě, když tvrdil, že veškeré fotky, které Kurcukidze posílal, včetně těch, které šly do Moskvy, byly dány volně k dispozici agenturám po osobním schválení presidentem.

Zdá se, že skutečné důvody zatčení novinářů je spojeno s demonstracemi v předvečer Dne nezávislosti, které skončily policejním masakrem šíleného davu. Několik tbilisských novin zveřejnilo otvřený dopis Giorgie Abaladzeho, ve kterém tvrdí, že zatčení novinářů je osobní pomstou presidenta Saakašviliho za zveřejnění fotografií z 26. května. Coby provládní novinář sledoval Irakli Gegelidze protesty z policejní strany a údajně udělal spoustu snímků policejní brutality včetně jedné oběti, o které v oficiálních médiích nebyla žádná zmínka.

Snaha gruzínských úřadů bagatelizovat skutečnost, že všichni zatčení jsou novináři (a tudíž se nejedná o útok na svobodu médií), je komická, nikoli však příliš směšná, protože dotyčným hrozí 8-12 let odnětí svobody za dle všeho smyšlená obvinění. Gruzínské soudy jsou známy velkou efektivitou, což v místním žargonu znamená téměř stoprocent rozhodnutí v neprospěch obžalovaného. Soud už navíc rozhodl, že se přelíčení vzhledem k tajným informacím budou konat za zavřenými dveřmi. Nikoli náhodou zaujímá Gruzie světově čtvrté místo v počtu vězňů na počet obyvatel a pokud za vším opravdu stojí všemocný Míša, statistiky zas maličko poskočí.