Houm svýt houm

Předal jsem Sýrii a jsem zpět na plný úvazek v Gruzii. Připadám si jako přefouklá pneumatika, která se jen pomaličku dostává na optimální tlak, aby zjistila, že pak může jezdit leda tak šedesát a na řádně vyasfaltované silnici. Nemám adrenalínový absťák (alespoň věřím, že nemám), jen se mozek trochu nudí, když už nemusí vměstnat šest kontextů a ve třech z nich plavat jak sumec. Gruzie, Turecko a Sýrie k práci nestačí, je třeba umět i Libanon, Jordánsko a severní Irák. Štika. Asi poprvé v životě jsem měl pocit, že množství informací, jež musím denně zpracovávat je mimo mou mozkovou kapacitu, že se to do hlavy prostě nevejde. Nakonec se ukazuje, že to byl docela dobrý trénink, nehledě na tři měsíce permanentně à bout de souffle.

Zpět full time Sakartvelo-ši je prima, ale asi si budu muset najít nějakého koníčka. Začnu třeba tím, že se objednám k zubaři, už jsem zas půl roku nebyl.