Korupce

Prý se u nás momentálně hodně diskutuje o tom, co je a co není korupce, tak proč bychom nenabídli běžně používanou definici, kterou znají naši abcházští skladníci stejně dobře jako třeba afghánští řidiči. Aneb: Korupce je jakékoli zneužití moci za účelem skupinového či individuálního prospěchu, ať již se jedná o prospěch vlastní či známých, kamarádů či sympaťáků. V NRC dělíme korupci na:

- Úplatek – neoprávněná kompensace za produkt či služby
- Provize (neobchodní a neoficiální, nikoli obchodnická, jinak též kick-back či otkat) – forma úplatku, kdy si nakupující nechá dát všimné
- Zpronevěra – Použití veřejných zdrojů pro soukromé či nesprávné účely
- Vymáhání – nabytí čehokoli vymáháním, vydíráním či přehnanými nároky
- Nadržování / protěžování (z anglického favouritism) včetně nepotistismu – nespravedlivé protěžování jedné osoby na úkor druhé (nepotismus zahrnuje příbuzné)
- Plýtvání – včetně neefektivity, špatné správy prostředků a nedostatku vnitřní kontroly.

Capisci?

Jo, jo, pochopil jsem, že část debaty je vědomě či nikoli zamotána do rozdílu mezi tím, co je korupce a co je naplněním skutkové podstaty trestného činu korupce. Není totéž, ale řeč je o korupci.

Diskuse je velmi zajímavá. Určitě nikoli nevědomě někteří relativizují poukazem na skutečnost, že politické vyjednávání je handl samo o sobě. Rozdělme tedy velmi tentativně například na:
- Výsledkem je politická výhoda vyplývající z mandátu / výkonu politické funkce; a
- Výsledkem je materiální výhoda / situace neplynouci z výkonu politické funkce.

A nyní si vyzkoušíme:

1. Funkce ve sněmovně či sněmovním výboru? Politický proces.
2. Trafika ve státní firmě? Korupce, pokud dotyčný neprokáže, že je nejlepším možným / zainteresovaným kandidátem.

Zkoušejme si dál...

3. Výměna politického mandátu za práci kdekoli? Korupce.
4. Nedůvodněná nadměrná odměna pro vedoucí kanceláře, která je zároveň mou milenkou? Korupce.

A teď pozor: 5. Zaměstnání nekvalifikovaného příbuzného, příp. pobírání náhrad (od slova nahradit) za neuskutečněné cestovné a jiné platby? Korupce (nepotismus a zpronevěra).

To se neochodí. Jako pomůcku můžeme v úzkých použít míru tajnůstkářství, ke kterému se aktéři při různých úkonech uchylují. Politiky nezaměstnáváme, ale za 2., 4., a 5. se u nás běžně vyhazuje na hodinu.

Friends

Kokutina kaféška se jmenuje Slad & Ko, vepřový šašlik s bramborama zas Odžachuri. „Pa damašněmu“ řeknou v Rusku. Pod nohama zrzavé kotě, metr za mnou sedí husky. Pravý sibiřský. Oba dostali pár kousků jentaktak dopečeného masa a chvilku předstírali, že jim jsem symaptický. Vlastně ani nevím, co bylo dřív. Maso nebo sympatie. Sedí ale pořád. Oba. Husky dokonec už o půl metru blíž. Kamarádí se, i když jsem musel maso obezřetně dělit, aby nedošlo k nedorozumění.

Zevnitř kaféšky se ozývá stále opilejší hlas chlapíka v abcházské policejní uniformě, šéfa okresní úřadovny služby abcházské národní bezpečnosti.S přibývajícími panáky je ruština stále lámanější a častěji přechází do megrelštiny. Z ruštiny je nejvíc slyšet mat-pjeremat. Vulgární slang. Chlapík řeší s babama problémy světa jménem Gali a je pořád víc sladko. „Mimozo, kurva, řekni mi jako chlap...“ Cink a ať jsme zdraví. Každý se svými kamarády.

Aj lav ju

Vládní krize. Premiér neslýchaně odstoupil, čímž musel minimálně zdvojnásobit svůj kredit, a samozřejmě se spekuluje, kdo přijde po něm. Zatím prý dva kandidáti, dvě strašidelné kreatury, a komentáře se předhánějí, proč by ten první neměl připadat v úvahu. Prý nesedí v parlamentu, nebyl zvolen. Jako by v poměrném systému byli voleni jedinci, nikoli partaje, z nichž předseda jedné sestaví vládu. A po něm další předseda. Možná jen komentátoři napovídají naprosto obsolentní ODS, aby s výběrem tak nespěchala, když je potenciálním předsedou takzvaný kmotr respektive takzvaného kmotra lokaj. Argument je ale divný. Já třeba nemám rád ministry, kteří jsou zároveň poslanci (sedmý pád, kým čím) – jednak mají dvě práce na plný úvazek, tudíž minimálně jednu nemohou vykonávat důstojně a jednak má být zákonodárná a výkonná moc v demogracyjy od sebe oddělena. Sedí v parlamentu, nemůže být ministrem, si myslím já. Stejně jako by senátor neměl být starostou či primátorem, jako náš furiantský prisemátor.

Nejradši bych asi šel k předčasným volbám, ze kterých vzejde parlament bez ODS (kdo tu chásku, můjtyskutku, ještě může volit?), leč ve kterém sedí Piráti a Zelení, ať už je vláda jakákoli, jen když v ní nebude Filip, Remek a jejich soukmenovci. Kalousek by už též mohl do politického důchodu, ale je mi to vlastně jedno. Jako bych se nedivil, kdyby se stal mezitím na čas premiérem. To by byl úplný mišn akomplišd.

České zprávy pročítám v Gali u Kokuty na dvorku ("na terásce" by nebylo dostatečně popisné). Dlouho jsem nebyl a je tu krásně, i když ten business prý nejde jako dřív. Můžou za to Rusáci, říkají místní, na svatbu ani na pohřeb se do Abcházie už nejezdí, co je čára tak nepropustná, a kaféška nevydělává jako předtím, kdy též nebylo žádné terno. Dal jsem si karbanátky s bramborovou kaší, zapil pár Baltikami (Suchumské prý seženou zítra) a popovídal si o všem novém, tedy o ničem.

Nakonec se nachomýtl opilý soused Zaza s otázkou odkud jsem. „Z Česka? I love you, že jo, akorát jinak“ Přesně tak, akorát jinak. V každém případě zajímavější než číst zprávy, na kterých mě nakonec asi nejvíc zaujalo, že svátek má Adolf.

Cigoši a retardi

Strašně se mi nechce, ale musí to ze mě ven. Byl jsem po půl roce v Česku a ze všech stran slyšel, jak nemáme rádi Cikány. Nikoli konkrétního jednoho, ale všechny, protože jsou všichni do jednoho špinaví kriminálníci. Nesnášíme i právě narozená paterčata, která, racionálně uvažující člověk by si řekl, za nic nemůžou. Jen v té nenávisti vyrostou a asi nás též nebudou milovat dle prosté poučky, která platí vždy a všude, že je-li nám někdo nesympatický, je téměř jisté, že podobně on či ona smýšlí o nás.

Každý z nás snadno dokáže, že není rasista, protože známe jednoho vochočenýho Cikána, se kterým se normálně bavíme (mmm, "kamarádíme" bychom asi neřekli, aby se nám ostatní nesmáli). Jen všichni ostatní jsou kriminálníci a špinavci (já proti nim nic nemám, ale podívej se, jak se chovaj’), jedna výjimka jaro nedělá. Občas na mě někdo zkusí i „no, ono to je asi jiné, kdybys s nima bydlel, víš.“ Česká nenávist k Romům je psychopatologie, nenávist rodící nenávist, kterou v sobě nikdo nechce řešit. Nenávidět jakoukoli skupinu lidí za barvu kůže, vyznání, pohlaví, názor, etnickou příslušnost atd. vychází vždy ze strašlivého mindráku, který je u nás, zdá se, hluboce kolektivně zakořeněn a v poslední době viditelně progresivně sílí. Přitom je gádžovský anticiganismus tak strašlivě primitivní.

Oblíbeným antiromským argumentem je jejich údajné příživnictví, ergo zneužívání sociálních dávek. Kdo chce, ví, že jde o jednu velkou demagogii. Krom toho, že jediné statisticky významné zneužívání dávek plyne z nelegální práce lidí pobírajících podporu v nezaměstnanosti (a kdo dneska v ČR zaměstná cikána?), zaregistrovali jsme v souvislosti s protiromskými demonstracemi zatím jediného pravomocně odsouzeného příživníka - byl jím nácek pořádající demonstraci v Duchcově. Málokdo se zastaví nad tím, kolik gádžů vydělává na tom, že je romská komunita nedovzdělaná a chudá, ale jakmile se do pasti podvodníků a lichvářů chytne nějaký bělásek, všichni víme, kdo je dobrý a kdo je zlý. Nedělím svět na bílé a černé, pokud vůbec, v tomto případě na vzdělané a nevzdělané, bohaté a chudé, a dokážu najít spoust objektivních příčin, proč je mezi Romy procentuelně více socek než mezi bílými. Abychom ale mohli alespoň náznakem řešit tento jednoznačně sociální, nikoli etnický problém, musíme se zbavit živočišně rasistického diskursu. Ani vlastně nevím, jestli to ještě u nás jde, když ty cygány tak nesnášíme.

Český rasismus mě trápí, považuji ho za iracionální a jeho metastázy za projev debilizace naší společnosti. Nedochází mi, jak není normálním lidem hloupé vyjadřovat se jako náckové. Hledání vnějšího nepřítele k zapomenutí frustrací a zahlazení vlastních průšvihů je dlouholetou politickou strategií i základem bulváru, ve kterém se rýpeme v cizích životech, abychom se nemuseli rýpat v těch vlastních, případně si mohli říct, jací jsou ostatní na rozdíl od nás idioti. Nebaví mě kázat o morálce, na to jsem sám příliš velký idiot, jen se trochu děsím, kam Česko směřuje a nepřipadá mi nereálné, že se u nás schyluje k brutálnímu střetu. Alespoň to tak vypadá, když se na české hroudě objevíte jen jednou za čas a pokaždé vás kopne, jak se protiromská rétorika přiostřuje a popularizuje. Ač se možná nezdá, i při absenci intelektuálních a etických elit není nikdy pozdě přešaltovat směrem k sebevědomé společnosti. Při pohledu na výsledkovou tabuli se totiž jinak dělá trochu mdlo. Po poločase 10:0 pro Buranov.