30. ledna 2014

Globalizace

Nekupím věci, často se zbavuji i těch, které jsou funkční, leč jež jsem z jakéhokoli důvodu přestal používat. Platí i o oblečení, jehož dost kusů jsem nedávno přivezl do Gali, spolu s pár pytlů svršků, které nechala v Tbilisi rakouská kolegyně Tina, když se po sedmi letech odstěhovala do Varšavy.

Zavíráme a brzy budu po více než čtyř letech v Gruzii balit i já. I organizace rozdává majetek, který už dále nepotřebuje, zejména místním neziskovkám a institucím, které tak mají téměř vánoce, protože jim jinak zadarmo nikdo nikdy nic nedá. V Gali teď po večerech strážný v místním Sdružení invalidů kouká na naši televizi. Včera měl dle ověřeného zdroje na sobě mé kalhoty a Tinin svetr. Globalizace a-la Galiwood.

Žádné komentáře: