2014

Posledních pár let jsem se tu snažil bilancovat v heslech (jako třeba vloni nebo předloni), že bude s odstupem času zajímavé porovnat, zda si ještě pamatuji, co že jsem to měl na mysli. Letos bilancovat nechci, i když o témata ani trochu nouze. Hodně velkých životních změn a jedno zásadní poznání: Když je člověk ve velkých sračkách, aniž by na to kdy dříve myslel, či spoléhal, najde se spousta kamarádů, kteří pomůžou držet hlavu nad hladinou a posléze i z bahna vytáhnout. I proto byl dvoutisícíčtrnáctý dobrý rok. Dík.

Krátké kalhoty

Třetí výročí. Vlastně není co napsat.

Mám lhostejný, možná dokonce i nepatrně negativní vztah k okázalým projevům davové psychózy pod vlajkou čehokoli. Kbelíkem s ledovou vodou bych se nepolil, ani kdyby platili mně. Movember jsem kolegům v práci znechutil, jakmile kdosi nesměle navrhl „pro dobrou věc.“ Řetězově vyzván ke zveřejnění deseti knížek, které mě nejvíce ovlivnily, jsem si místo intelektuální exhibice vlastní sečtělosti (ha, nebylo čím exhibovat!) vzpomněl na žákovskou. Koneckonců po zveřejnění žákovských z hudebky i jiní pochopili, že jsem nemohl volit jinak. Dnes brzičko ráno jsem nicméně vlezl do letadla a ohrnul kalhoty. Nešlo neohrnout.

Vzpomínáme.

Sydney a Pešavár

Zprávy a výkřiky na fejsbuku. Nejprv lunatik v Sydney, který ani neví, jak vypadá vlajka bandičky, již prý chce podpořit, pak jiná bandička s logem Talibánu v Pešaváru. Sleduji a odolávám nutkání připojit na xichtoknihu svůj výkřik. Já si přeci též něco myslím, též asociuji s tím, co znám, taky je mi z toho všeho zle a zlobně. Z čeho všeho ale. Jako by byla souvislost mezi činy iránského pomatence v kavárně a bandy fanatiků v Pešaváru.

Sydney mi nejprve připadalo jako zbabraný policejní zásah proti duševně chorému chlapíkovi, jehož náboženství není směrodatné. Pokud tedy člověk trochu vnímá rozdíly mezi sunnity a šííty, Araby a Peršany, lidmi a lidmi. Pak jsem se dozvěděl, že policejní akce začala asi poté, co se jeden ze zaměstnanců kavárny pokusil odzbrojit usínajícího teroristu, který ho přitom zastřelil. Nebyl na únosy trénován, nemohl vědět, že se od první lekce učí, že odzbrojovat únosce vypadá dobře ve filmu, ale v reálu se rázně nedoporučuje. Nechci, aby znělo jako poučování. Strašlivá škoda každého lidského života a všechna čest památce člověka, který se chtěl zachovat jako hrdina.

Ani jsme nedočetli zprávy ze Sydney a začal Pešavár. S mnohem menší pozorností médií v určitých částech světa, což asi nemusí nutně znamenat, že pokud se cosi podobného děje v muslimské zemi, je to vcelku normální a oběti si za vše vlastně můžou samy. I já jsem, přiznám se, prožíval mnohem méně intenzivně, než bych býval prožíval před několika lety. A to jsem v Pešaváru strávil nemálo času a beslanskou zkušenost dosud považuji za nejhorší v životě. I já si nakonec pomyslel, že po tolika zažitých výbuších, včetně útoku na hotel Pearl Continental, který nám vymlátil půl oken (nemluvě o islamabádském Marriottu, kde tenkrát zůstal i český velvyslanec), je další teroristický útok vlastně jen jakousi statistickou položkou. Není. Není ani typickým projevem náboženství, ke kterému se hlásí půldruhá miliarda lidí, ani nemá nic společného s tím, jestli v Evropě máme Muslimů sto, tisíc, nebo milión.

Neumím si pomoci, ale na každé špatnosti se snažím hledat něco pozitivního. Tak třeba se finanční a politická podpora skupiny, která si říká „Studenti“, po monstrózním útoku na jiné studenty propadne pod bod mrazu. Třeba začne pákistánská armáda, vláda a samospráva konečně fungovat, jak má.Třeba víc lidí pochopí, že nehledě na vlajky, pod kterémi se nehumánní zvěrstva páchají, většina obětí tzv. islámského radikalismu jsou Muslimové, tedy že kořeny násilí mají s vírou málo společného. Jen těm děckám to život nevrátí.

Nákupy

Doba předvánoční inspiruje mnohé, kdo můžou, k bezhlavému utrácení. A já nemůžu za to, že můžu. Ani za to, že jsem kdysi při vybavování opraveného bytu přišel o veškeré zábrany ohledně internetových nákupů. I když asi budu muset přehodnotit, když mi údajně nejlepší český online obchod prodává věci, které nemá, a nakonec i poslal i zcela jiný dárek, než jsem si u Jéžy objednal. Jediné, co potěší, je vyděšený výraz rodičů, když jim domů kdosi přivezl sestavu reprobeden. Představuji si, jak si významně ťukají na čelo: „Co si to zas koupil za blbosti?“ I když uvažuji o tom, zda není na čase změnit kariéru, DJ ze mě asi už nikdy nebude.

P.S. 19.12.2014: Doletěl jsem na rodnou hroudu, že se reklamace ujmu telefonicky, když se mi nikdo ve slíbených třech pracovních dnech neozval. Po dvaceti minutách poslouchání drnkání s občasným "všichni naši operátoři mají napilno atd." jsem nakonec položil. Holt ze mě nakonec bude DJ.

Putinterna

Jsou myšlenky, které prostě nesmějí zapadnout. Jako třeba rozhovor bývalého Putinova poradce, Andreje Illarionova, pro polovinně-prosincové vydání polský týdeník Wprost:

"Co znamená název "Putinterna"? To je neformální, ale velmi vlivná skupina lidí, podporujících Vladimira Putina. Její členové se v ruském prezidentovi zhlédli a jsou za to reálně odměňováni. Jejich politická orientace přitom není důležitá. Patří k nim šéfová francouzské Národní Fronty Marine Le Penová, český prezident Miloš Zeman, maďarský premiér Viktor Orbán nebo bývalý italský premiér Silvio Berlusconi. Získali je. Pokoušeli se získat i další, ale ne vždy se jim to podařilo. Nejlépe se získávají politici z Evropy, v USA to jde hůř, složité je to v zemích, které k Rusku přiléhají, třeba v Polsku. Ideálním příkladem člena Putinterny je bývalý český prezident Václav Klaus. Inteligentní člověk s velkým přehledem a dobrým vzděláním. Jeho institut publikuje všechno, co řekne nebo napíše Putin. Klaus naprosto přejal Putinovu interpretaci dění na Ukrajině. Oddanějšího člověka Putin v Evropě nemá."

Máša

Nejednou jsme narozky slavili spolu. K šestnáctým jsem u něj doma dostal od holek hrníček s nápisem „Nobody is perfect.“ Posléze čtyři Petři ve Fool Teamu s dvorním krejčím, dnes kardiologem Šternem, který nám všem nejprv ušil první šusťákové bundy s neuvěřitelně dlouhými rukávy, pak i kalhoty na chmel ze závěsu, co jsme stáhli na gymplu v aule, a posléze i přestříkal trička. I am the fool on a hill. Nakonec se z obou stal online konzultant na mé různé cestovatelské neduhy. Ortoped Máša naposed léčil můj v Kábulu zlomený kotník.

Je to přes rok, co se ztratil na Barunce. Další narozeniny už spolu neoslavíme. I tak všechno nejlepší, dochtore, ať už se touláš kdekoli.