Objevil jsem se po pět a půl roce. Jízdenku na metro jsem ve čtvrtek ráno na letišti koupil anglicky, protože jsem si příliš nevěřil, že dánština bude fungovat, když jsem tolik let pořádně nepoužil. V sobotu už jsem si vyprávěl vtipy s farmářema na jihu Dánska a všichni jsme se divili, že bez problémů rozumím jejich silnému dialektu. Data na hard disk jsou stále dostupná, hurá.
Celá devadesátá léta jsem v Dánsku býval několikrát do roka, z velké části abych si prodloužil rok života na dánském gymplu, který na dlouho ovlivnil, kdo jsem. Než přišly další roky více jak dekádu poté, kdy mě jiná zahraničí opakovaně donutila a stále nutí dokola přehodnocovat, co je a není důležité. A teď se tu zas divím, jak se v Dánsku cítím neuvěřitelně dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat