Obtížné a nejednoznačné téma holt kdekoli na světě, i v Jordánsku, které nabídlo přístřeší více než šesti stům tisícům Syřanů. Vzpomněl jsem si na nedávný článek v českém tisku, dle kterého si naše hrdinná vláda za skupinového nesouhlasu většiny českých putyk dojatě plácala po ramenou, když se dohodla, že přijmeme patnáct syrských rodin. Zní mnohem bizarněji.
20. května 2015
Málo rytířů
Kulatý stůl. Kolem žádní rytíři. Tedy až na jednoho profesora ekonomie z Oxfordu. Téma ekonomická emancipace běženců, ergo jak postavit argument, aby vláda uznala výhody poskytnutí příležitostí k tomu, aby syrští uprchlíci mohli mít legální příjem, stali se autonomními a zbavili se závislosti na druhých. Abychom zastavili jejich ekonomickou, sociální a lidskou degenerovaci. Sir Paul zakončil diskusi metaforou květiny na stole, již je třeba postupně zalévat a kultivovat, aby se uchytila a rozrostla. Žádná radikální řešení, jen spousta pilné a postupné práce, která snad nakonec povede ke změně politického a společenského klimatu. A třeba ne. Téměř jak z mého oblíbeného filmu. I když nakonec vyznělo téměř bizarně, nejen proto, že se ukázalo, že kytka na stole je umělá.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat