Brusel

Nebyl jsem patnáct let, takže jsem vlastně nebyl nikdy. Jediné, co z poslední návštěvy vytane, je otevřený kufr, ve kterém chybí náhradní ponožky a slipy a můj následný první samostatný nákup obého. V sedmadvaceti letech. Ponožky jsem trefil, velikost trenek samozřejmě podcenil, což mě poučilo na celý zbytek života. Anebo tak něco. Plus-mínus pár let. Jediné, co si pamatuji? To musel asi být hodně záživný výlet!

Dnes ráno jsem dorazil po jedenácti hodinách putování. Navzdory pochybám recepčního byla hotelová postel zrovna ustlaná, aby se nový nájemník mohl bez čekání zabydlet. Na spánek leč žádné pomyšlení, anžto dvě prioritní varianty programu jsou a) pročítání materiálů na zítřejší četná jednání, nebo b) nevelká procházka a poznávání samozvané (administrativní) evropské stolice. Tak asi B, jdu se kochat. Nejprv raději mrknu, jestli jsem zabalil vše, co bylo třeba. Tedy krom napájení laptopu, o kterém už vím.