Gaza +1

Je hodně míst, o kterých se u nás mluví jen v souvislosti s nějakým problémem. Třeba s válkou. Třeba Gaza, kterou před rokem rozmašírovala izraelská armáda. Potřetí za posledních deset let. Spravedlivému boji proti kassámům padlo za oběť 2 200 palestinských převážně civilistů a 73 izraelských převážně vojáků. A taky 17 200 obydlí, z nichž ani jedno nebylo za rok opraveno, anžto blokáda Gazy pokračuje a izraelská vláda pod různými záminkami brání importu stavebního materiálu. Nejen.

Operaci „Ochranné ostří“ jsem vloni sledoval zejména na BBC a Al Jazeera a nevěděl, zda se smát či plakat nad výroky ideologicky šílených politiků a komentátorů, reprezentujících obě strany konfliktu. Rozdíl byl nepatrný, ale byl. Možná jsem ale jen nespravedlivý. Bo mi je hůř při poslouchání lží a výmyslů proudících z úst vojenských a politických představitelů státu, který chce být považován za demokratický, než při sledování palestinských představitelů, od kterých toho zas tolik nečekám. K tomu všemu ještě český internet, jenž dychtivě hltal jakoukoli volovinu, kterou mu předhodila propaganda izraelské armády. Zatímco já měl v Gaze během války několik kamarádů, kteří ten masakr cítili na vlastní kůži a jejichž následný popis událostí vyvolal nejednu vzpomínku na zážitky z ruského bombardování Čečenska.

Válka je vůl. Úplně každá.

P.S: Nejstarší izraelský denník Haaretz vydal k prvnímu výročí zvláštní přílohu, která alespoň zčásti stojí za přečtení.