Druhý největší uprchlický tábor v Jordánsku momentálně pojme až 50 tisíc lidí. Oficiálně je v něm zaregistrováno třicet. Reálně v Azraqu žije tisíc tak patnáct. Tábor známe důvěrně, velkou část z něj jsme postavili. Původně měl sloužit jako doplňková ubytovací kapacita pro nově příchozí uprchlíky, ale dosud vlastně zel prázdnotou, protože hranice je už dlouho téměř neprodyšná. I když se nám na ní v poslední době začali hromadit noví a další lidé, kterých je dnes některých odhadů už tisíc čtyřicet. A další jsou na cestě.
Jordánský král se rozhodl pustit nové uprchlíky do země, prý deset až patnáct tisíc během dvou měsíců. Proto stavíme v Azraqu plot. Kolem jedné z prázdných částí, tzv. Village 5. Aby nikdo nemohl ven. Internační centrum uprostřed už tak dost uzavřeného tábora, ve které budou nově příchozí bydlet během bezpečnostních prověrek. Cokoli je lepší než zůstávat na čáře, kde nejen počty lidí, ale i kriminalita roste exponenciální rychlostí. A každý týden několik čekajících umře.
Dnes jsem podepsal objednávku na první dva kilometry pletiva, zítra se začne stavět a za týden budeme mít tři bloky páté vesnice za plotem. Jeden staví ploty, aby nikdo nesměl dovnitř, druhý zas, aby nikdo nesměl ven. My stavíme, aby se lidi mohli dostat dovnitř do Jordánska a my k nim nakonec měli alespoň trochu přístup a mohli jim pomoci. Bez plotu by je jordánská vláda nepřijala. Ploty nemám rád, ale tu je cokoli lepší než status quo. Snad se nám tenhle nevymstí.
Žádné komentáře:
Okomentovat