O raketách

Platnost Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu se blíží konci. Po jedenačtyřiceti letech. Tak dlouho se chodí se džbánem, až přijde Trump, měli by si asi říkat v Rusku. Je jasné, že Rusko dávno nepovažuje za závazné jakékoli mezinárodní dohody, které byly podepsány před Putinovým nástupem do funkce. Po letech západní shovívavosti, která raději kontroluje zpovzdálí, než dráždí, má ale najednou ve Washingtonu protivníka, kterému je více méně vše jedno, protože tak trochu ničemu nerozumí. Jen že staré smlouvy, které neuzavřel on sám, jsou špatné. Hodně špatné.

Chlapík, sídlící v Bílém domě, má za sebou zároveň spoustu našeptávačů, kteří mu radí, co kde a jak změnit a zničit, aby se hodilo jim do krámu. A „jim“ primárně znamená horní jedno procento americké populace. Které mimo jiné kontroluje americký zbrojní průmysl. Ergo pokud se zamyslíme nad obligátním cui bono v případě odstoupení od smluv o jakýchkoli zbraních, dříve než později narazíme na americkou zbrojní lobby, tu samou, která financuje Republikány i Trumpa samého.

Zdá se, že se Trump maličko utrhává Putinovi ze řetězu. I proto, že cokoli Rusové na Trumpa mají, počínaje třeba dnes již téměř mytologickými záběry prostitutek močících na hotelovou postel, ve které údajně předtím spal Obama, dnes už nikoho nezajímá. Trumpovy odpůrce dnes již nic šokovat nemůže a jeho obdivovatelé ho budou milovat o to více. America first, ha!