Stavitel chrámů

Nedávno jsem zrovna někomu o Burácovi vyprávěl. Těžko uvěřit, že už je to jedenáct (jedenáct!?) let, co to zabalil. Srandovní, že při letošní výroční vzpomínce na Buráce vytanula naše trojčlenná mudrování po práci v hospodě U Dragouna, kde bývala v úterý, ve čtvrtek nebo v jiný den obsluha nahoře bez s řádnými provisy, že jsme s napětím sledovali, zda dokáže donést krýgly, aniž by si napěnila poprsí. K našim nekonečným, nezřídka téměř existenciálním rozmluvám o směřování českého školství se tak nějak návštěvy u Dragouna hodily. Aniž bychom tedy specificky plánovali dle obnaženého dne. Tedy mluvím minimálně za sebe, za Buráce, ani Wapmana se zaručit nemůžu. Ať už měli hoši jakkoli, snad má tam nahoře Burác lepší spoludiskutéry, zajímavější témata. Dobrá tedy... a cudnější servírky.