Na rozdíl od některých mých známých se mi nedělá ze šklebícího se mafiána fyzicky zle, jen se periodicky vrací smutek z toho, že lidé, jež považuji za soudné, mu tak snadno, ba rádi sedají na lep. Přitom je jasné, že ke svému majetku přišel podvody a mafiánskými praktikami, že lže, jak a kdy se mu zlíbí, že je ochoten svým ambicím obětovat vlastní děti i že ta jeho agitka, dnes zvaná pý ár, je strašlivě průhledná. Že prostě dělá z lidí kolem idioty, a nejen idioti mu na to sedají. Což je asi nejtěžší si domyslet. Když z vás někdo dělá idiota, a vy mu na to sednete, nestáváte se automaticky idiotem. Pokud si tedy dokážete včas uvědomit. Kde je ta hranice ale…
Dnešní stranický sjezd probíhá dle očekávaného scénáře. Počínaje fotkou s vlajkou a všeobecně známým citátem z Masaryka, jenž na sociálních sítích kdosi již vtipně přeformuloval na „nebát se a čerpat.“ Pokračuje vtipkováním nad autoritářským vedením (vítězný mančaft se přeci nemění). A konče… kdo ví, jak to vlastně skončí všechno. Že nás prezidentsko-premiérské duo směle vede do etického a morálního marasmu, není třeba připomínat. Nedávná varování (poté, co jsme všem slíbili vše) z finančního resortu možná nenápadně naznačují, že se nás chystají přivézt i na mizinu.
Žádné komentáře:
Okomentovat