9. června 2019

Qálu

Před rokem a čtyřmi dny jsem přestal pracovat. Ne že bych celý rok nic nedělal, naopak, zejména od začátku roku si připadám strašlivě vytíženě, ale stálé placené povolání žádné. Jen tři procestované měsíce, pět vystudovaných vysokoškolských online kurzů, jeden neonline intenzívní jazykový, dvě zoponované a pár zkonzultovaných diplomek, desítky injekcí a infuzí, jeden volebně-pozorovatelský výlet, jeden napsaný a vyjednaný strategický plán, pár projektových žádostí, čtyři strategické dokumenty na různá témata a spoustu seriálů na Netflixu, jež mi nezřídka hrají v pozadí, když se hladově vnořím do jakéhokoli tématu.

Teď tedy zpět do pracovního prostředí, zpět k válu. Od roku 2006 nebude poprvé mým zaměstnavatelem norská neziskovka, i když se neodchyluji daleko, respektive se téměř symbolicky vracím ke starším kořenům. Kdesi mě našlo dánské ministerstvo zahraničí našlo a já se na několik měsíců vracím na Blízký východ, zčásti abych i znovu zjistil, zda zvládnu ještě normálně pracovat. Asi se i trochu těším. Ale uvidíme.

Žádné komentáře: