Rouškové a respirátoři

Z vícero stran se na mě valí video jakéhosi českého influencera, v němž nám dotyčný radí, že protože v Mongolsku nemají virus, anžto nosí roušky, měli bychom též všichni nosit. Nedokoukal jsem do konce, přiznám se, protože jsem se ve směsi hloupostí a užitečných rad ztratil. Nejprve jsem se chtěl rozlobit, že je takováto slátanina považována za autoritativní výklad, ale pak se pokorně kál, že se sám musím ve svém poznání posunout.

At the risk of stating the obvious.

Pořád je prvním pravidlem, že je třeba neustále mýt ruce mýdlem a minimalizovat dotýkání obličeje, protože vir mohl ulpět kdekoli kolem nás, kde si žije až několik dní. Dotekem s kontaminovanou plochou se vir dostává na naše ruce a následně okem, nosem nebo ústy do našeho těla.

Nebezpečí nákazy dotykem kontaminovaného povrchu je vyšší než nebezpečí nákazy z toho, že se prostě potkáme s kontaminovaným člověkem. Jsme tedy vlastně poprvé v situaci, kdy akce čisté ruce může být naší společnosti prospěšná. Pro dříve narozené možná připomeňme, že Akce Čisté ruce byla v roce 1998 údajná snaha Zemanovy vlády o potření korupce v Čechách, jež skončila rozdělením různých politických a ekonomických prebend a vlivů mezi Zemanovými socany a Klausovou ódeeskou, tedy víceméně kodifikací české verze kleptokracie.

Zpět k ochraně před jinými viry ale. Až totiž bude cokoli k dostání, buďme si vědomi, že rouška nás před koronavirem příliš neochrání, ale může po omezenou dobu ochránit jiné před tím, abychom je sami nenakazili. Má tedy smysl v případech, kdy se člověk sám necítí dobře, a zejména na veřejnosti. Respirátor naopak ochrání z obou stran, tedy i nositele samotného. Různé druhy respirátorů rozebírám níže.

Velkým rizikem, kterého si nositelé respirátorů a roušek musejí být vědomi, je časté dotýkání se obličeje při různých úpravách, rovnání brýlí atp. Samotné pokrytí drštky tedy může být kontraproduktivní, pokud není spojeno s preventivním opatřením číslo jedna, tedy mytím rukou. Jardu Baštu si k tomu zvát nemusíte.

Zároveň vůbec nepodceňuji stádní potenciál náhubků jakéhokoli druhu, protože bude důležitý i pro jakýsi pocit kolektivní ochrany, byť částečně falešný. Čím více lidí si náhubek venku dá, tím více dalších bude následovat, tedy i ti, kteří nákazu nevědomky roznášejí. Tedy z mého pohledu rovnice jednoznačně ve prospěch masových náhubků na veřejnosti (jééé, to nám nemusel říkat, blb), jen si buďme vědomi, že rouška ochrání druhé před vámi, respirátor i vás a pokuste si je na tom xichtě furt nerovnat sakra.

Roušky existují v různých podobách a variantách. Ty doma vyráběné by pokud možno měly být ze 100% bavlny, ideálně nebarvené, a měly by být prány po každém použití. Jakoukoli nebavlnu to chce po každém užití vyhodit. Pořád nicméně platí, že rouška jako ochrana vydrží maximálně několik minut, než zvlhne působením vašeho dechu. Nosíte ji primárně proto, abyste motivovali potenciálně nakažené k témuž. Rouška má tedy smysl asi jen v situacích, kde se potkává vícero lidí.

Většinu respirátorů lze používat opakovaně a dělí se nejprve dle toho, jakou část obličeje kryjí, tedy na tzv. disponibilní (na jedno a omezeně opakované použití), polo-obličejové a celo-obličejové. V kontextu ochrany před koronavirem hovoříme o disponibilních respirátorech, nicméně kudos rektorovi ČVUT, ne že ne! Návody tvrdí většinou, že by se jeden respirátor neměl používat déle než 24 hodin, ale to též záleží, kolikrát za den a v jakém prostředí si nasadíte.

U respirátorů se jednak měří, nakolik odpovídají oficiálním bezpečnostním normám pro různé profese, a druhak se sleduje jejich účinnost jako taková. Účinnost se v různých oborech a zemích měří nepatrně odlišně, nicméně se vždy zjišťují rozdíly mezi koncentrací nebezpečných látek pod respirátorem vs. koncentrací nebezpečných látek vně respirátoru.

V evropském kontextu se u disponibilních respirátorů používají následující klasifikace:

Klas.	Ochrana	Primární předkoronavirové užití	Účinnost
FFP1	Slabší	Práce se dřevem, vrtání, řezání	80%
FFP2	Střední	Omítání, smirkování zdí	94%
FFP3	Silná	Nebezpečné prachy, farmaceutický průmysl	99.95%

Účinnost je počítána jako procento částic o velikosti 0.3 mikrometru a větších, které filtr zachytí. Že je účinnost měřena na částicích o velikosti 0.3 mikrometru, je způsobeno metodologií oficiálního měření. Nevyvozoval bych z toho žádné závěry o procentní propustnosti menšího koronaviru, jehož velikost se pohybuje mezi 0.06 a 0.14 mikrometru. Testování navíc probíhá pod různými tlaky, takže vlastně předpokládám, že procenta propustnosti pro koronavir se příliš lišit nebudou. Odborník ale jistě nejsem. V jedné dostupné studii, která před 13 lety testovala americké filtry N95 a N100, docházelo u částic o velikosti začínající na 0,01 mikrometru (tedy menších než koronavir) pod různým náporem / proudem k maximální penetraci ve výši 3,8%, tedy stále ochrana kolem 96% u respirátoru N95. Raději opakuji, že šlo o řízené testování, tedy si představme, jak nám někdo ze dvaceti cenťáků kašle do obličeje sto padesát litrů zavirovaného roztoku za minutu.

Americké označení N95 (95% ochrana) nejvíce odpovídá úrovni ochrany FFP2, zatímco N100 (99.97% ochrana) odpovídá FFP3. Zajímavé je, že americké Centrum pro prevenci a kontrol nemocí (CDC) momentálně respirátory N95 (ani roušky) nedoporučuje pro veřejné používání, zatímco v kontextu SARS například nošení N95 součástí preventivních opatření dle CDC bylo. Což pro nás samozřejmě nic neznamená.

Na českém trhu se dále pod termínem respirátor prodávají různé vylepšené, případně vyztužené roušky. Aniž bych chtěl břednout v sémantických diskusích tedy. Jde mi spíše o to, že produkt s názvem respirátor, který sice odkazuje na jakési abstraktní ISO, nicméně neobsahuje výše zmíněné evropské (FFP) či americké (N) kvantifikátory, pravděpodobě s různou mírou účinnosti spíše splní funkci roušky než skutečného respirátoru. 

Shrnuto a podtrženo:

• Ochrana xichtu na veřejnosti ano, a to s primárním cílem zvýšení celkové skupinové stádní ochrany (с английского: херд протекшн). Jakmile tedy bude možné cokoli někde schrastit.
• Chcete-li chránit i sebe, raději sáhněte po respirátoru, protože rouškou jen chráníte ostatní před vlastními bacily.
• Je jedno, jestli vezmete FFP2, FFP3, N95 či N100. Pokud zvažujete FFP1, má též smysl, ale masově bych asi dnes nekupoval
• Dáte-li si cokoli na xicht, dávejte si pozor na přílišné upravování a rovnání, protože naopak riziko nákazou zvyšujete, takže
• Pořád je nejdůležitější zbytečně se ve veřejném prostoru ničeho nedotýkat a často si mýt ruce, protože virus se může válet kdekoli a při jakémkoli kontaktu s obličejem se může nastěhovat i k vám.

Mějte se a mejte se!