Belarus

Bylo sice jasné, jak vše nakonec dopadne, přesto člověk pocítil zklamání a hrůzu z toho, co bude následovat. Dávno víme, že není důležité, jak lidé volí, ale kdo hlasy počítá. Říkával to už přeci baťuška Stalin. A v Bělorusku počítá baťuška Vova, který, bylo od začátku jasné, k Lukovi nenašel důstojnou alternativu. Lidově populární alternativa, Svjatlana Cichanouská, byla v moskevském hledí přeci nedůstojná z tolika různých důvodů. Co na tom, že jí exit polls dávaly až devadesát procent, když nakonec hlasy počítá někdo jiný. Navíc bez nestranných zahraničních pozorovatelů, které jinak Minsk na různé volby nemá problém pozvat. Věděli totiž od samého začátku, že se bez kreativního sčítání neobejdou. Nakonec Lukovi napočítali kolem osmdesáti procent (really?). Protože mohli.

Co bude dál, si asi též dokážeme domyslet. Do ulic v Minsku a dalších městech se koneckonců vyšlo už večer. Proti demonstrantům jako vždy brutální policie a armáda. Nakolik se Kreml bojí ukrajinského (demokratizačního) scénáře zjistíme asi záhy dle dvou hlavních indicií: 1) přítomnosti nápadných či hůře rozpoznatelných ruských vojáků u a za běloruskými hranicemi a 2) šířícími se informacemi o fašistech, západních podporovatelích, narušovatelích běloruského míru atp.

Před dvaceti lety jsem se tu a tam setkával s běloruskými uprchlíky v ČR. Znal jsem kluka, středoškoláka, kterého kdosi zmlátil a postřelil v panelákovém výtahu, protože jeho otec, tč. politický vězeň, se nechtěl dát zlomit. Znal jsem jiného, který zdrhl přes les na Ukrajinu den předtím, než si pro něj přišla KGB. Bělorusko je odporná, Ruskem podporovaná (a z velké části kontrolovaná) diktatura, a kdo tvrdí opak, je buď hlupák, nebo prospěchář. Bohužel si nemyslím, že se po víkendových prezidentských volbách změní cokoli jiného, než počet běloruských politických vězňů a emigrantů.

Ne že by případná politická změna byla jednoduchá, ba naopak, na hranici možností jakéhokoli případného nového vládce. Nemůže však nebýt líto Bělorusů a dalších čtyřech let s pologramotným autoritářským prezidentem. Že nejsou jediní, bude po třiceti letech Lukovy vlády asi dost slabá útěcha.