Je po volbách a radost v mém okolí spíše vnímám jako výraz obrovské obavy, jak asi vše dopadne. Sám nedokážu zcela sdílet, i když dopadlo lépe než v mých nejhorších obavách. Komunisti mimo se třicetiletým zpožděním nebo Hayatovy preferenční hlasy v porovnání s bráchou potěší. Zároveň mrzí pirátský masakr – protože kdo jen maličko chce, snadno si zjistí, že se v minulém volebním období jednalo o jednoznačně nejpracovitější parlamentní stranu, ale třeba i další propad Zelených, partaje s jednoznačně nejlepším politickým programem pro naši zemi. Vítězství SPOLU o pár desetin procenta je zároveň nevítězstvím o mandát, takže při sestavování bude neveselo.
Nejvíce se asi nedokážu přinutit mít radost z vítězství ODS, která se často prezentuje z mého pohledu fašounskými názory (a kamarády) a jíž považuji za hlavního viníka stávajícího politického marasmu i za přímého tvůrce Burešovy politické kariéry. Přesto si přeji, aby nová vláda bez Bureše vydržela celé volební období a abychom na něho mohli brzy zapomenout. I když asi potrvá a jiných psychopatů bude stále dost. Stejně jako potrvá intelektuálně zpracovat, že kdosi může hodit hlas lidem, kteří naprosto nepokrytě znásilňují zemi, ve které žijeme.
Vlastně spíše chápu, že někdo volí Pitomia než Bureše, protože mindrák a hloupost se snoubí. Za největším českým tunelářem naší doby ale stojí i řada lidí, kteří se považují za rozumužívající. Což nelze mentálně spojit s podporou kariérního estébáckého udavače, který si v devadesátkách nakradl (pardon: divně privatizoval) obrovský majetek a od té doby se snaží monopolizovat různé části českého průmyslu. Který slíbí cokoli chcete, ač lže v každé větě, pošle důchodcům prachy z eráru, na které nemáme, aby jim pak mohl prodat svá vodňanská kuřata a kostelecké párky o cenu navýšenou o inflaci, kterou svou nekompetencí vyrobil. Vlastně geniální způsob, jak přehodit prachy z rozpočtu do vlastní kapsy, určitě lepší než tahání dotací, na které neměl právo, nebo zadávání zakázek vlastním firmám bez jakékoli soutěže. I když i to mu jde dobře. Babišova chobotnice saje ze státního v průměru pět milionů korun denně, ale ani to není jeho voličům divné. Stejně jako není divné, že žije z fiktivních půjček vlastním firmám, které mu pak splácejí zajímavé úroky, nebo třeba i že si přes tři utajené firmy nakoupil megabarák ve Francii – proč? protože přeci každý z nás, když si kupuje nemovitost, propírá prachy stejným způsobem – ale údajně nemocného syna poslal léčit na Ruskem okupovaný Krym.
Pitomio má politiku jako soukromý finančně agomaniakální projekt, i když mu zdaleka nenese tak jako Burešovi. Částečně funguje i jako dvorní šašek, vezoucí se na vlně extrémismu a iracionality, který tu a tam předhodí pro ČR brutálně nebezpečný nápad (například vystoupení z EU), aby se zviditelnil a připomněl vlastní sílu. Bureš sice jede jen čistě populistické PR, za což ho za našimi hranicemi už dávno považují za vyčůraného hajzlíka, kterému nelze věřit ani dobrý den. A chtě nechtě se toto i odráží na odrazu celé republiky, která je mezinárodně stále více vnímána jako banánová.
Dobrá, qolebním výsledkům zas a buďme, safra, optimističtí. Na rozpaky nehledě, asi mě asi nejvíce těší, že z vládních postů zmizí kolotočáři jako Vojtěch, Dostálová či Schillerová, které bych sám nikdy do práce nenajal ani na pozice bez jakékoli materiální odpovědnosti, nebo operátoři typu Brabce, Tomana, či Havlíčka. Jen toho Plagu bych možná nechal o chvilku déle. O Socdem pietně jen v dobrém, ač je jejich neúspěch obrovským průšvihem pro celou českou politickou scénu – ne qůli Hamáčkovi nebo Venezuele, ale proto, že socdem myšlenky prostě do politického klání patří. A asi kudos mladému Stropnickému, který si může dát další zářez na pažbu partají, jež pomohl zliqidovat.
Consummatum est. Snad ve prospěch lepší budoucnosti pro naši zemi. S tím šampaňským nicméně přeci jen ještě chviličku počkám. Bývají po něm nejhorší kocoviny.
Žádné komentáře:
Okomentovat