Nelze se než se netěšit na znovuobjevování, k čemuž je nepochybně dobře ba asi bylo nutné, že jsem s "návratem" posečkal, až budu výrazně starší. Dokážu snáze odfiltrovávat všudypřítomné brblání i ignorovat povrchní všeználkovství. Nepovažuji každé téma či názor za otázku vlastní identity, za kterou je třeba úporně bojovat. Vlastně mě stále více baví, co vede jiné k hýčkání si z mého pohledu iracionálních, ba somnambulních názorů, leč zároveň jsem vybíravější v tom, s kým se vůbec dám o čem do řeči. Nepotřebuji se nikam hnát, ani nic nikomu dokazovat. Jen dávat smysl sobě a svému okolí a udržet si vlastní integritu. Snad nebude zas tak obtížné. Ani na maloměstě v kraji s příšernou reputací, zčásti živenou lepšolidským (self-righteous) pragocentrismem. Jsme doma a je na nás, jak s tím naložíme. Yalla, countdown on.