Gardenia

Hotel Gardenia býval v baghdádské čtvrti Karada, v nenápadné postranní uličce, těsně vedle školy. Budova hotelu tam stojí stále, jen v ní místo dřímajících turistů všude sedí naši zaměstnanci. I v kuchyňkách bývalých apartmánů.

V Paulinině kanceláři visí turistické mapa Iráku s obrázky největších atrakcí. Ur, Uruk, Lagaš a Kiš, učil nás Blažíček na gymplu jména sumérských měst. Z Uru pocházel Abrahám. O Gilgamešově eposu jsme se zase učili na češtině. O Gilgamešovi, který Uruk obehnal vysokou zdí. Uruk, jenž dle všeho dal Mezopotámii, Suméru, Akkadu jeho dnešní jméno. Irák. Společně s Egyptem a induským Harappanem nejstarší známá civilizace, která si zapsala i jeden ze sedmi divů světa, babylonské vysuté zahrady Semiramidiny.

O babylonském králi Chammurabim nám též říkali ve škole. Do kamene vytesaných, na veřejnosti vystavených 282 zákonů, aby si nikdo nemohl vymýšlet, co se smí a co nesmí, ani se obhajovat neznalostí práva. Nyní jsou sice pečlivě střeženy v Louvru, ale před 3,800 lety se dvoumetrový šutr tyčil na některém z babylonských náměstí a hlásal, že z vůle boží „přináší spravedlnost do země, aby zničil hříšníky a zloduchy, aby silní neubližovali slabým...“ Při četbě Chammurabiho zákonů si nelze odpustit myšlenku, do jaké míry se tehdejší sumérský chaos asi podobal dnešnímu chaosu iráckému, že bylo třeba kodifikovat oko za oko a kost za kost.

Jen padesát kiláků od Babylonu je Karbala, sedmdesát Nadžaf, města patřící mezi nejvýznamější šíítská poutní místa. Koukám na umně namalované obrázky mešity Imama Hussejna a Aliho na mapě na zdi a zase se divím, že jsem jen kousek od tolika historie. Sumér, Babylon, Karbala. A tisíce, stovky a desítky let divných vládců a vlád, kterým nasadila korunu zpackaná americká okupace, ze které se Irák ne a ne probrat. Tolik míst na mapě, které by stálo za to vidět, a tak málo smyslu a možnosti se jet podívat.

Během dne zazvoní v Gardenii každou hodinu zvonek, který oznamuje začátek hodiny ve vedlejší škole. Angličanka Pauline, šéfová našeho baghdádského kanclu, mi vypráví, jak se v minulém životě nechala vysvětit na farářku a jak přišla ke švýcarskému pasu. Za chvíli vyrazíme z kanclu do guesthousu, který je od hotelu Gardenia jen stovku metrů. Dál zatím pěšky nesmíme. Natož jako turisté.